Chcete-li získávat pravidelné informace o dění v naší firmě neváhejte a využijte služby Newsletter.
Ekosystém v jezírku
Zahradní jezírko je pro nás místem oddechu, relaxace a uklidnění. Přebírá a splňuje tedy několik funkcí. Hodně záleží na tom, abychom těchto požitku mohli využívat, jak je vodní prvek celkově zakomponován do prostředí a na jaké technické úrovni je potřebná technologie.Kromě toho je třeba mít na paměti několik dalších skutečností. Generelne platí, že čím je jezírko větší, tím stabilnější je ekosystém. Pro bezproblémové přezimování ryb je třeba zajistit minimální hloubku 1,20 m. Pouze pro kapry KOI doporučujeme minimální hloubku na úrovni 1,80 m, a to na prostoru alespoň 1,50 x1,50 m. Aby byla zaručena krása a zdravé životní prostředí Vašeho jezírka, je třeba přírodu podpořit i odpovídající technikou. Výběr optimálního místa pro jezírko. Duležitým předpokladem pro dobrý růst vodních rostlin je slunce a světlo. Proto je třeba při plánování stavby jezírka zajistit, pokud možno, jeho takové umístění, aby bylo dosaženo zhruba 6-ti hodinového oslunění denně. Ale na druhé straně příliš mnoho slunečního svitu vede k nadměrnému prohřívání vody, zejména na mělčinách, a tedy i k zvýšenému a nežádoucímu růstu zelených řas a sinic.Vedle toho z vody vytéká i značné množství kyslíku a zvyšuje se hodnota pH. Plně se osvědčuje, aby bylo jezírko alespoň částečne, v období nejvyšších denních teplot, zastíněno zdí, pergolou, křovinami, rákosem, vysokou trávou apod. Jezírka by neměla být umístěna přímo pod stromy, které sice poskytují stín, ale zároveň zatěžují čistotu vody spadlým listím, pylem, květy a zvýšeným výskytem hmyzu, který padá na vodní hladinu. Jezírko by mělo být dosažitelné ze všech stran a po celém obvodu, což později usnadňuje ošetření vodních rostli a ryb. Aby bylo možno vychutnát krásu jezírka v co možná největší míře, je vhodné ho situovat harmonicky v blízkosti s domem, terasou nebo posezením.
Ryby
V zahradním jezírku je povětšinou soustředěno na relativně malé ploše poměrně velké množství ryb, což není v přírodě typické. Pokud by voda v jezírku nebyla soustavně cištena, pak by se jezírko změnilo v páchnoucí odkaliště plné zbytku rybích výkalů a zbytku vodních rostlin a jiné biomasy. Aby tomu tak nebylo, je třeba zapojit odpovídající techniku. Od takových potíží nám pomuže zejména kapacitně dostatečně velká rybniční filtrace s filtračními médii o velké povrchové ploše. Pokud máme v jezírku vysazeny zlaté karasy, jeseny, líny nebo kapry KOI, pak je třeba filtraci dokonce hned z počátku předimenzovat. Tyto ryby poměrně rychle rostou a hlavně se silně množí. Zpočátku doporučujeme maximálne 20 cm ryby na 1.000 litru.
Vodní rostliny
Společná hra pro dosažení zdravého životního prostředí v jezírku se odehrává mezi čistou vodou, zdravými rybami a správnou výsadbou vodních rostlin. Vodní rostliny obohacují vodu kyslíkem a odstraňují a odebírají z vody svými kořeny a listy škodlivé látky. Při výsadbě rostlin je třeba dbát na to, aby alespoň 1/3 vodní hladiny zůstala volná. Jinak by mohlo dojít k narušení biologické rovnováhy. Odumřelé zbytky vodních rostlin musí být z jezírka pravidelně odstraňovány, jinak by jimi byla voda nadměrně zatěžována!!! Následkem by byl rychlý růst řas. Vodní rostliny vysazujeme zejména do specielních košíku a používáme substrát pro vodní rostliny, který se dá bežne koupit v zahradnických potřebách. Povrch košíku zatežujeme středně velkými kamínky, aby nedošlo k samovolnému vyplavování substrátu a aby k němu nemohly ryby.
Obsah kyslíku
Obsah kyslíku je jedním z nejdůležitejších kvalitativních parametrů vody v jezírku. Jeho nedostatek povětšinou vede k velmi rychlému úhynu ryb a ostatních vodních živocichu, včetne aerobních bakterií. Čím je teplota vody v jezírku vyšší, tím nižší je obsah kyslíku ve vodě. To samé platí při nízkém tlaku vzduchu, bouřkách, vlhkém a teplém vzduchu, příliš vysokých dávkách krmení pro ryby, které nestačí ani zkonzumovat nebo v případě nadměrného počtu ryb. Jelikož řasy a vodní rostliny kyslík v noci spotřebovávají, doporučuji provádět pravidelná měrení obsahu kyslíku ve vodě a v případě potřeby zareagovat ještě rychlým dodatečným provzdušnováním. Ve výše uvedených případech ponechat vzduchování v chodu i v noci. Pokud ryby lapají při hladině po vzduchu je to signál k okamžitému zapojení vzduchování.
Rybniční voda
Jako nejdostupnější pro napuštění jezírka se nám jeví voda z vodovodního řádu nebo ze studně. Přesto je třeba v každém případě takovýto zdroj vody nechat analyzovat a zjistit její kvalitu. Rovnež v průběhu sezóny je zapotřebí kvalitu vody pravidelně testovat. Nejdůležitější kvalitativní parametry vody jsou: Hodnota pH, celková tvrdost GH, obsah dusitanu NO2 a uhličitanová tvrdost KH. Pokud se zjištěné parametry výrazněji odlišují od optimálních hodnot, je třeba neprodleně zasáhnout a vodu upravit s pomocí námi nabízených přípravků. Uhličitanová tvrdost vody KH hodnota KH a celková tvrdost GH jsou měřítkem pro tzv. puferovací kapacitu rybniční vody. Puferovací kapacitou se rozumí, jak je voda schopna vyrovnávat nepříznivý vliv prudce se měnící hodnoty pH. Voda v jezírku má tendenci se paralelně s časem/stářím jezírka postupně okyselovat. To znamená, že se hodnota pH snižuje. Je to důsledek zvýšeného obsahu organických kyselin, např. rybí moč, uvolňování kyselých substancí bakteriálního původu v jezírku nebo filtraci. Účinek schopnosti puferování jezírka naopak tyto jevy potlačuje. Je to schopnost kyseliny z vody pojímat a tak působit přirozenou cestou na snížení pH. Jezírka s nadměrným růstem řas podléhají obvykle i značným výkyvům hodnoty pH během jednoho dne nebo v krátkém časovém úseku. Tomuto jevu se dá zamezit, pokud je hodnota KH dostatečně vysoká. Hodnota KH se tedy musí pravidelně kontrolovat, jelikož puferovací kapacita se po určité době rovněž snižuje. Hodnota KH by v žádném případě neměla být nižší jak 4°dH. Optimum je na úrovni 6°až 8°dH. Pro zvýšení hodnoty KH nebo její stabilizaci existuje mnoho různých přípravků. Doporučujeme např.
OptiLake a ClearLake.Celková tvrdost vody GH
Tvrdost vody je míra pro součet ve vodě rozpuštěných minerálů (vápník a horčík). V závislosti na množství rozpuštěných minerálů rozlišujeme vodu buď měkkou nebo tvrdou. Čím je obsah minerálů vyšší, tím je voda tvrdší. Tvrdost vody hraje velmi duležitou roli pro biologické procesy v jezírku. Pokud je voda příliš měkká, pak probíhají biologické procesy nedostatečně a jezírko začíná “stagnovat”. Jelikož minerály jsou vodními živočichy a rostlinami spotřebovávány a tvrdost vody je snižována, musí se i tato hodnota neustále a pravidelně kontrolovat. Požadovaná hodnota GH je minimálně 8°dH, aby nedošlo k úplnému zastavení biologických procesů. Ideální hodnoty leží mezi 10°až 15°dH.
Stupeň kyselosti pH
Hodnota pH udává stupeň kyselosti rybniční vody. Rozeznáváme škálu hodnot od 1 až po 14. Extrémně kyselá voda má hodnotu pH 1 a na druhé straně extrémně zásaditá voda má hodnotu pH na úrovni 14. Neutrální hodnota pH je tedy 7. Neexistuje žádná absolutně správná hodnota pH pro všechny druhy ryb v jezírku, ačkoli ideální hodnoty jsou v rozmezí 7 až 8. Nejduležitější je, aby hodnota pH nepodléhala příliš velkým výkyvům, což by mohlo rybám přivodit stres. Pokud se hodnota pH nemění skokově, ale postupně, tzn. ne o více jak 0,5 stupně za den, pak mohou dokonce i KOI “přežít” ve vodě s hodnotou pH 5 až 10. Při doplňování vody v jezírku vodou z vodovodního řádu nebo deštovou, pH hodnota se muže výrazně změnit. Proto je třeba pravidelná kontrola a případně vodu upravit na optimální parametry. Při silném vzduchování stoupá hodnota pH, protože CO2 (oxid uhličitý) je z vody vytlačován. CO2 vzniká “dýcháním” vodních rostlin, ryb a řas. Zejména v noci vyprodukují rostliny značné množství. CO2 vzniká i při biologických procesech za přítomnosti bakterií. Z toho titulu je hodnota pH ráno vždy nejnižší a navečer naopak nejvyšší.
Amonium/amoniak
Amonium (NH4) vylučuje ryba jako “odpadní produkt” , ato cca 75% žábrami a cca 25%močí. Amonium je relativně nejedovaté. Jedovatým se stává v závislosti na hodnotě pH,. a to přirozeným procesem. Pokud hodnota pH překročí neutrální mez 7 a jeho hodnota stoupá, amonium přechází na amoniak a ten již je prudce jedovatý.Platí tedy, čím vyšší hodnota pH, tím je i koncentrace amoniaku vyšší a s tím spojené nebezpečí otravy ryb. Amoniak obsažený ve vodě vždy představuje nebezpečí pro vše živé v jezírku. S pomocí užitečných bakterií, zejména ve filtraci, je amoniak “přepracován” na méně jedovatý nitrit – dusitan (NO3). V jezírkách, ve kterých je nedostatek nitrifikacních bakterií, dochází téměř s jistotou k haváriím. K takovým situacím dochází téměř s pravidelností u nově napuštěných jezírek, do kterých byly předčasně nasazeny ve větším množství ryby, které byly ihned krmeny a filtrace nebyla ješte plně nastartovaná a vyzrálá. Kolonie bakterií se vytváří postupně a relativně pomalu. K jejich množení, resp. dělení dochází až 1x za 12 hodin.Doporučuji ryby vysazovat do nových nádrží až po 4-6 týdnech, a to v závislosti na kapacitě filtrace a použitých filtračních médiích. Vodu je tedy třeba připravit, pravidelně kontrolovat všechny důležité kvalitativní parametry. K potřebné úpravě vody na optimální parametry použijte námi, pro tento účel, nabízené přípravky – viz. další kapitola. Obsah amoniaku ve vodě byl měl být na úrovni 0 mg/litr. Pokud jsou hodnoty na úrovni 0,2 mg/litr je třeba ihned reagovat a přidat filtrační bakterie a zvýšit vzduchování. Pokud je obsah amoniaku dokonce vyšší jak 0,2 mg/litr je třeba ihned část vody vyměnit. Při hodnotách v rozmezí0,5-1,0 mg/litr vyměníme cca 25% celkové vody v jezírku. Při ještě vyšších hodnotách dokonce celých 50%. Při haváriích s negativními důsledky pro ryby je třeba vodu vyměnit komplet a v podstatě začít znovu a prozíravěji. Je to draze zaplacená zkušenost. Pokud je zjišten zvýšený obsah amoniaku ve vodě, je třeba bezpodmínečně prověřit i hodnoty obsahu kyslíku, dusitanu a hodnotu pH!!!
Nitrit – dusitan NO3
Nitrit vzniká rozkladem škodlivých bio-produktu, zejména rybích výkalů, za přispění bakterií rodu nitrosomas. Tyto bakterie jsou usídleny především ve filtraci nebo přímo v jezírku. Jejich úkolem je tedy rozložit amoniak na dusitan NO3. Nitrit je sice méně jedovatý než amoniak, ale přesto je nebezpečný pro zdraví ryb. Nitrit bychom ve vodě neměli mít. Jeho hodnota by tedy měla být 0 mg/litr. V krajním případe by jeho obsah neměl překročit hodnotu 0,1 mg/litr. Od hodnoty 2 mg/litr není hemoglobín více schopen vázat na sebe kyslík a ryby umírají na jeho nedostatek. Pokud kleží zjištená hodnota v rozmezí 0,2 – 0,5 mg/litr, je třeba přidat filtrační bakterie (jsou rovněž v naší nabídce). Dále je třeba zvýšit vzduchování. V případě, že je hodnota dusitanu ještě vyšší – přes 0,5 mg/litr, je třeba vodu v jezírku vyměnit. Při hodnotách 1,0 mg/litr vyměníme cca 25% vody za čerstvou,popřípadě až 50% u ještě vyšších zjištěných hodnot. Musíme ovšem vědět parametry vody nové, tak jak je uvedeno v předcházejícím textu, abychom si hned od počátku nezaložili podmínky pro problémy nové. Opět platí železné pravidlo – kvalitu vody kontrolujeme pravidelně a soustavně. Doporučuji si všechny zjištované parametry zapisovat a snažit se zjistit co způsobuje a za jakých podmínek eventuelní problémy s kvalitou vody. Pro tento účel nabízíme velmi praktické, i pro zacátečníka jednoduché testry (kufrík). Naše doporučení: zvyšování počtu vysazených ryb, zvýšené množství krmiva a nasazení medikamentu mají negativní vliv na kapacitu filtrace a narušují biologickou rovnováhu v jezírku. Abychom udržovali biologickou rovnováhu v optimálních hodnotách a filtrace byla v tzv. “zajetém” provozu, doporučujeme dosazovat filtrační bakterie zcela pravidelně – v naší nabídce je celá řada variant.
Nitrát – dusicnan NO2
Nitrát vzniká dalším bakteriálním rozkladem amoniaku a nitridu. Nitrát je velmi důležitou “potravní složkou” pro vodní rostliny. Čím více je ho obsaženo v rybniční vodě, tím více a rychleji bují nežádoucí řasy, a to zejména dlouhovláknité zelené. Jejich konkurencí jsou ovšem vodní rostliny. Doporučuji výsadbu 3 – 5 rostlin na m2 v místech, kde chceme rostliny mít. K jejich optimálním výběru jsme schopni doporučit odbornou firmu, která realizaci výsadby i zajistí. Ideální naměřenou hodnotou je opět 0 mg/litr. To je signál, že jsme dosáhli optimální biologické rovnováhy. Veškeré odpadní produkty jsou “zpracovány” jak bakteriemi, tak i rostlinami. Udržet 0 hodnotu je ovšem velmi obtížné. Je třeba dávat pozor na vodu z vodovodního řádu, která velmi často obsahuje menší množství dusičnanů již z vodárny! Kontrolovat nebo požádat vodárnu o potřebné údaje. Abychom udrželi dusičnany na “uzdě”, je třeba vodu v určitých pravidelných intervalech alespoň částecně vyměnit. Vodu napouštíme hadicí jako “gejzír” z výšky, aby měla před dopadem do jezírka co možná největší kontakt se vzduchem, a tak se jeho koncentrace snížila. Moje doporučení: Rychle, efektivně a úcinně potlačíte růst nežádoucích řas, při zachování optimální kvality vody, prostředky z naší nabídky. Nechte se informovat!!!
Pokud nosíte v hlave myšlenku a představu o stavbě jakékoli vodní plochy, mužete se na nás s důvěrou obrátit. Radi s Vámi Váše záměry posoudíme a doporučíme řešení. Využijte možnosti naší široké nabídky zboží – vše pro Vaše jezírko !!!
